Jak to bylo s klarinetem ve třech odstavcích


Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0

Klarinet se řadí mezi jednojazýčkové (jednoplátkové) dřevěné dechové nástroje. Za jeho masivní rozvoj zvláště v sólové i orchestrální hudbě může zejména W.A.Mozart, který pro tehdejší velmi oblíbený basetový roh napsal mnoho skladeb. Ty byly později interpretovány klarinetem.

Prapředek klarinetu byl dechový nástroj chalumeau (z franc. jazyka calamus = rákos). Pro bližší představu to byl nástroj na principu píšťaly s plátkem. V 18. století pro něj byly psány sólové skladby, které ale byly kvůli nedostatku hráčů na tento instrument později přepisovány pro hoboj.

Norimberský výrobce J. Ch. Denner krátce po roce 1700 přestavěl chalumeau na klarinet, kde v podstatě nástroji přidal pouze dva otvory, které zakryl klapkami, čímž ale znatelně rozšířil jeho rozsah a vyhověl tak požadavkům, které tehdejší hudba na nástroje kladla stále více a více. Až v 19. století zdokonalil klarinetovou mechaniku klarinetista Böhm. Böhmův (neboli francouzský) systém používáme na klarinetech dodnes.

 

V příštím týdnu se můžete těšit na seriál o historii klarinetu, který bude mít několik pokračování.

 

Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0