Historie klarinetu v kostce část 5


Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0

Vývoj Böhmova systému po roce 1844

Jediným zvukovým problémem Böhmova systému zůstal tón b1, jehož zvuk byl poněkud syčivý a intonačně nejistý. Tento problém vycházel z dvojí funkce b1 klapky, z funkce přefukovací klapky a z funkce klapky b1. Jakožto přefukovací klapka nemohla být na klarinetu umístěna v jiném místě a nemohla být také rozšířena pro lepší zvuk tónu b1 , protože tím by ztratila funkci přefukovací.

V roce 1959 Rosario Mazzeo (člen symfonického orchestru v Bostonu, USA) otevřel pro tón b1 zvláštní dírku. Tón b1 se hraje pomocí a1 klapky a stisknutím kterékoliv brýle s výjimkou ukazováku levé ruky. Stejně tak tón a1 se hraje pomocí prázdného g1 a stisknutím kterékoliv brýle s výjimkou levého ukazováku. Při spoji a1 – b1 stačilo pouze stisknout klapku a1 při stisknuté brýli. Avšak používání tzv. křížových klapek gis1 – a1 bylo tak vžité, že Mazzeův systém vedl k dokonalému chaosu v prstokladech. Některé technické pasáže se hrály stejně obtížně jako na německý systém. Sám Rosario Mazzeo nepoužíval svůj systém dlouho.

Rosario Mazzeo (*1911)

Rosario Mazzeo (*1911)

Stejným problémem se zabýval též William Stubbins (USA). Spolu se svým přítelem Frankem Kasparem přenesli na klarinet mechaniku tónu b1 z basového klarinetu a basetového rohu. Toto řešení dnes nazýváme S.K. systém. Pro tón b1 otevřeli novou dírku, která byla propojena s klapkou a1 a též s brýlí horního dílu klarinetu. Velkou výhodou S.K. systému bylo zachování vžitého prstokladu. Nástroje s takto upravenou b1 klapkou vyráběla nějaký čas firma Leblanc a u nás vyráběl kopie těchto nástrojů Jiří Lípa v Litoměřicích.

S.K. systém

S.K. systém

Jiné řešení našli společně američtí klarinetisté Shelley Hanson a Charles Bay, kteří ponechali vžitý prstoklad beze změny a dokonce nepoužili zvláštní dírku. K boční trylkovací klapce pro pravý ukazovák přidali krátkou, do pravého úhlu zahnutou páčku, aby se tato klapka mohla obsluhovat pravým ukazovákem ze svého místa na spodním díle nástroje. Toto malé vylepšení je vhodné pro dlouhé tóny nebo kantilénu, v rychlé technice je nepoužitelné.

Zcela odlišně a netradičně řeší střední polohu klarinetu současná americká firma McIntyre, která zrušila úplně křížkové klapky gis1 – a1 a v původní funkci ponechala pouze přefukovací klapku. Dírky pro tóny gis1, a1, b1 jsou nad sebou a obsluhují se stisknutím ukazováku, prostředníku a prsteníku levé ruky za předpokladu zvednutého palce levé ruky.

McIntyre systém

McIntyre systém

Firma Selmer přidává druhou přefukovací klapku umístěnou na soudku, která umožňuje hrát tříčárkovanou oktávu bez kombinačních hmatů, tzv. Marchi systém.

Marchi systém

Marchi systém

Současný nástrojař René Hagmann (Genéve/Ženeva, Švýcarsko) podrobil Böhmův systém analýze a přidal několik klapek pro zlepšení akustiky, tzv. fis – gis trylek, jinak řešenou přefukovací klapku. Jeho nástroj připomíná vliv hoboje.

René Hagmann (Genéve)

René Hagmann (Genéve)

Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0