HISTORIE KLARINETU V KOSTCE ČÁST 4


Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0

Vznik Böhmova systému

Vznik Böhmova systému je spojen se dvěma zdánlivě nepatrnými vynálezy. V roce 1832 provedl Theobald Böhm reformu flétnové mechaniky zavedením tzv. dlouhé osy. Na jedné ose se pohybuje několik klapek nezávisle na sobě. V roce 1837 vynalezl pařížský nástrojař August Buffet tzv. jehlovou pružinu, zasazenou do kovového sloupku, který byl zašroubován přímo do dřeva nástroje. Tím zrušil dřívější vsazování klapek do dřevěných sedel vysoustruhovaných přímo na těle nástroje. Oba dva tyto vynálezy tvořily nedílnou součást mechanické reformy klarinetu 40. let 19. století.

clarina

Dovršitelem moderního vývoje klarinetu byl pařížský klarinetista Hyacinthe Eléonore Klosé (1808 – 1880), původně vojenský kapelník a klarinetista Královské gardy. Později studoval na pařížské konzervatoři u Fréderica Berra a v roce 1838 jej vystřídal. Klosé nebyl spokojen s mechanikou Müllerova klarinetu, který neustále přinášel mnoho technických problémů, zejména při hře ve vzdálenějších tóninách. Klosé chtěl vytvořit od základu nový klapkový systém, který by vycházel z Böhmovy flétny z roku 1832.

Klosé, stejně jako předchůdce Müller, veden snahou získat hutnější tón, uvažoval o správném poměru velikosti dírek vzhledem k rozlehlosti vnitřního prostoru nástroje. V první fázi, ve spojení s proslulým nástrojařem Augustem Buffetem, přidal 4 klapky a dírky přikryl kovovými pokličkami, jako tomu bylo u flétny. Tyto krycí klapky se však u klarinetu neosvědčily. V roce 1844 přicházejí Klosé a Buffet s klarinetem se sedmnácti klapkami a šesti pohyblivými prstenci, které v češtině nazýváme brýle. K brýli je připojena tzv. vyrovnávací klapka, která se uzavírá souběžně s brýlí. Hráč tedy obsluhuje jedním prstem kromě své dírky ještě jednu nebo více menších dírek. Brýle byly připevněny na dlouhé ose, což bylo vypůjčeno z Böhmovy flétny. Protože Böhmova flétnová reforma byla velmi známá a populární, byl tento klarinetový systém nazván Böhmovým, i když příbuznost s flétnovou mechanikou není.

Klosého-Buffetův systém měl oproti Müllerovu klarinetu mnoho výhod:

  • - odstranil tzv. vidličkové hmaty tónů f1 (c3), b (f2)
  • - odstranil klouzání malíků pravé i levé ruky kombinovaným klapkovým ústrojím
  • - upravil vnitřní vrtání nástroje
  • - rozšířil dírky
  • - zkvalitnil tón úpravou hubičky
  • - zavedl další čtyři klapky

V roce 1860 se objevuje první plnoklapkový klarinet, který má 21 klapek a 7 brýlí, rozšiřuje rozsah o půl tónu níže, tedy do es pro možnost transpozice z hlasu in A. Přidané trylkovací klapky fis2-gis2, g2 – gis2, gis2 – ais2 a g2 – aisjsou významným zdokonalením klarinetu.

Během 70. let 19. století se Böhmův klarinet rozšířil do Itálie, Belgie, Ameriky a samozřejmě do celé Francie. Do Anglie pronikl Böhmův systém později. Dlouho zde přetrvávala hra na belgický Albert-systém, který používal významný londýnský sólista a pedagog Henri Lazarus. Prvním propagátorem Böhmova systému a zejména plnoklapkového modelu byl v 90. letech Španěl Manuel Goméz působící v Londýně. Vychoval celou řadu vynikajících hráčů, k nimž patří především Charles Draper, Frederick Thurston a Reginald Kell. Klosého-Buffetův klarinet dnes nazýváme francouzský systém, který zdokonalil hru na klarinet ve všech rejstřících, docílil intonační bezpečnosti a usnadnil hru i ve vzdálenějších tóninách. Francouzský systém byl u nás zaveden v roce 1923 prof. A. Holasem v Praze a prof. S. Krtičkou v Brně.

Neplnoklapkový klarinet 6 brýlí, 17 klapek

Neplnoklapkový klarinet 6 brýlí, 17 klapek

Plnoklapkový klarinet 7 brýlí, 21 klapek

Plnoklapkový klarinet 7 brýlí, 21 klapek

 

Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0