Historie klarinetu v kostce část 8


Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0

Basetový roh

Významným nástrojem klarinetového typu je basetový roh postavený v roce 1770 v Passau bratry Mayrhoferovými. Za předchůdce basetového rohu můžeme považovat „Clarinetto d´amore“ (milostný klarinet) postavený kolem roku 1750.

Milostný klarinet

 

Kolem roku 1760 žili v Passau tři Mayrhoferové: Anton Mayrhofer (1706 – 1774), trumpetista, klarinetista a hobojista, Michal Mayrhofer (1707 – 1778), varhaník, a další Anton Mayrhofer (1731 – 1794), který se stal výrobcem nástrojů. Zdá se pravděpodobné, že tito tři Mayrhoferové byli v příbuzenském vztahu, ale přesná příbuznost mezi nimi nebyla potvrzena. Dalším výrobcem nástrojů v Passau ve stejné době byl výrobce trumpet Franz Schottlmayer. Pravděpodobně spolupracoval s Mayrhoferovými a je možné, že pro jejich nástroje vyráběl měděné korpusy. Jejich nástroje byly životaschopné a byly vyráběny pod názvem „Bassett“.

Basetový roh bratrů Mayrhoferů měl tvar srpu. Na jednom konci byla hubička klarinetového typu a hlavní díl byl zatočen do oblouku, aby i na nejhlubší tóny stačila délka paže. Hlavní díl byl ze dřeva a skládal se ze dvou polovin, jež byly slepeny dohromady, a celý nástroj byl potažen kůží.

Spodní část byla zakončena velkým měděným korpusem vycházejícím z dřevěné krabice, ve které byly dva ohyby ve tvaru písmene „U“.

Basetový roh byl charakteristický úzkými stěnami a úzkým vrtáním, a proto měl zvláštně zasněný, tklivý a poněkud stísněný tón.

Basetový roh bratrů Mayerhoferů

Basetový roh bratrů Mayerhoferů

Basetový roh měl nejprve jen dvě basetové klapky, a to c a d. V roce 1780 přidal vídeňský nástrojař Theodor Lotz (1748 – 1792) podle návrhu bratří Stadlerů další dvě chromatické klapky cis a dis. Theodor Lotz zdokonalil výrobní technologii tak, že jeho nástroj byl složen ze dvou rovných částí spojených ve středu ohybem. Nyní bylo možno přesně vyvrtat otvor na soustruhu. Vrtání bylo přesnější a hladší, tím i zvuk byl kvalitnější. Jiný vývojový typ basetového rohu měl ohyb těsně pod hubičkou (zahnutý soudek). Poměrně dokonalý basetový roh je spojován s Iwanem Müllerem, který předvedl v roce 1808 svůj nový klarinet a basetový roh. Jeho nástroje byly lepší intonačně a měly dokonalejší techniku. Množství různých tvarů basetového rohu je důkazem, že se jich ve své době hojně užívalo.

Koncem života započal W. A. Mozart psát Koncert pro basetový roh v ladění G. Načrtl první část, jež se stala později součástí klarinetového koncertu A-dur KV.622. Z let 1800-1840 máme četné zprávy o cestujících virtuosech, jimiž byli např. Backofen, Rummel, Müller a Beerhalter. Mnozí z nich si psali skladby sami.

Ačkoliv všechny moderní basetové rohy jsou stavěny v ladění F, jsou zde důkazy z minulosti i o jiných laděních. W. A. Mozart a K. Stamic psali pro nástroj v ladění G a J. Družecký psal výhradně pro ladění D. I jeho Koncert pro tři basetové rohy a orchestr je v ladění D. Též v Čechách byl basetový roh velmi oblíben. Profesor pražské konzervatoře Václav Farník (1765 – 1838) byl uváděn jako profesor hry na klarinet a basetový roh.

Různé tvary basetového rohu

Různé tvary basetového rohu

Polovina 19. století znamenala úpadek basetového rohu, což zapříčinilo několik faktorů. Hra na tento nástroj byla velmi nepohodlná, bylo nutno hodně roztahovat prsty, spodní basetové klapky se špatně uzavíraly, vrtání nástroje nebylo adekvátní jeho délce, a to vedlo při hře k těžkému ozevu. Müllerova reforma značně rozšířila výrazové možnosti klarinetu, který se stal na rozdíl od basetového rohu velmi populární a užívaný. Basetový roh nikdy nezaujal trvalé místo v orchestru. Velkou konkurencí basetového rohu se stal vývoj basových klarinetů Dacosty a Saxe. Moderní basetový roh je dnes stavěn po vzoru basového klarinetu, tedy podle Adolpha Saxe: vrchní a spodní díl ze dřeva, „eso“ a „korpus“ z kovu.

Moderní basetový roh

Moderní basetový roh

V posledních letech dochází k renesanci staré hudby, a tím i k renesanci basetového rohu. Objevuje se stále více interpretů se zájmem provozovat skladby pro tento nástroj. Stejně jako klarinet, objevují se basetové rohy s různou mechanikou. Francouzské firmy Selmer, Leblanc a Buffet & Crampon vyrábějí basetové rohy s Böhmovou mechanikou, zatímco německé firmy Wurlitzer, Hammerschmidt a Uebel s německou mechanikou. Firma Wurlitzer dokonce vyrábí basetové rohy se Schmidtovým reformním systémem pro Holandsko a severské země. Každá ze jmenovaných firem řeší odlišně basetové klapky pro malíky obou rukou a palec pravé ruky.

Basetový roh je v ladění F, zní tedy o čistou kvintu níže, než se píše. Jeho psaný rozsah je od c do g3. Notuje se v houslovém klíči. Poněvadž je nutno použít pro zápis nejhlubších tónů velkého počtu pomocných linek, mnozí skladatelé notují spodní, šalmajový rejstřík v klíči basovém. Jedná-li se o trio basetových rohů, je třetí basetový roh notován v basovém klíči.

Mistrně použil dvojici basetových rohů W.A. Mozart ve Velké serenádě B-dur KV. 361 a Requiem a R. Strauss v opeře Růžový kavalír. U starých českých mistrů nalezneme též několik skladeb s basetovými rohy, zvláště Tria pro tři basové rohy Vojtěcha Nudery jsou nástrojově i hudebně pozoruhodná. Basetový roh se vyskytuje v řadě skladeb Miroslava Krejčího a Emila Votočka.

 

Sdílejte tento článek:Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Pin on Pinterest0